Po několikahodinovém rozhovoru s mým známým Ho Jun Lee z Jižní Koreje, kdy jsme hledali rozdíly mezi našemi zeměmi, jsem nabyl dojmu, že Jižní Korea je něco jako Evropa roku 2050. Ostatně posuďte sami …
Evropané jsou příliš pomalí
Pracovní den je přibližně stejně dlouhý jako v Evropě, ovšem! … Jihokorejci se musí v práci pohybovat rychle, musí mluvit rychle, musí číst rychle, psát rychle na počítači, přemýšlet rychle, telefonovat rychle, … a pokud to dělají příliš pomalu, už jim volá někdo z personálního, že se mu nezdá jeho pomalý způsob práce.
Během pracovního dne máte dovolenou pauzu 60minut (přesně!) na oběd. V případě, že máte žízeň a nedoběhnete si pro pití dostatečně rychle, popřípadě sklenici s vodou pijete příliš pomalu, už je u vás někdo z personálního, že tahle by to nešlo!.
V České Republice je mezi zaměstnanci velmi oblíbená pauza na cigaretu (12 cigaret/den = 12x10min = 2hodiny placeného volna). V Jižní Koreji jedna pauza na cigaretu v pracovní době = výpověď - ovšem rychle, jak je dobrým zvykem.
Počítače a jídlo mají k sobě blízko
Perličkou tohoto pracovního dne je pauza na oběd. Jihokorejské nadšení pro internet a počítače lze jen těžko nazvat obyčejným fandovstvím. Poledních 60min se tráví tak, že jdete do speciální rychlé restaurace, kde vám udělají kupříkladu steak do jedné minuty včetně přílohy! Ostatní jídlo třeba i rychleji. Je to proto aby jste měli jídlo co nejrychleji v sobě a mohli se zbylé minuty z polední pauzy věnovat internetu.
Takto podle vlastních slov mého známého tráví 70% jeho kolegů.
Závislost na internetu
Drtivá většina Jihokorejců do 35-ti let je závislá na internetu.
Je to docela dobře pochopitelné vzhledem k tomu, že je většina území pokryta kvalitním signálem bezdrátového internetu a cena za kterou lze pořídit PDA, super mobil či notebook je vpravdě legrační. Rychlost místního internetu je na hranici možností nejnovějších technologií.
Nejnovější technologie používané v Jižní Koreji jsou takové, o jejichž možnostech teprve uslyšíme z odborného tisku v horizontu několika let. Jižní Korea je testovacím trhem pro většinu technologických společností a společnosti budující velké bezdrátové sítě si jezdí pro Know-How právě do Jižní Koreje.
It Maniac, Gamer
Jihokorejský It Maniak si nekupuje mobilní telefon, notebook či PDA protože by se mu rozbil, ale proto, že chce vlastnit nejnovější model.
Gamer, čili člověk jehož pracovní náplní je hraní her je velmi žádanou prací u mladých lidí. Profesionální hráči počítačových her jsou pak často velmi bohatí lidé - díky sponzorům, dotacím od vývojářských společností a vyhraným cenám. V Jižní Koreji existují národní ligy hraní her a jihokorejský zpravodajský televizní blok věnovaný sportu se z plnohodnotné části věnuje i výsledkům z ligy počítačových her.
Národní politika podpory informačních technologií
Politici Jižní Koreje si uvědomili, že pokud chtějí v následujících letech ustát svoji pozici výkonné ekonomiky, musí se přeorientovat na informační technologie. Manuální práci a těžký průmysl za ně udělá Čína. Ostatně konkurovat Číně v tomto by bylo zcela zbytečné.
Proto v Jižní Koreji existuje řada institucí, která se věnuje technologické podpoře pro veřejnost, pozitivnímu vztahu veřejnosti k informačním technologiím, …
V praxi to vypadá tak, že v České Republice se děti v Mateřských školách učí tlouct na bubínek a hrát Člověče nezlob se, a v Jižní Koreji se děti učí hrát hry na mobilním telefonu, či tlouct do klávesnice jejich PDA. :) Střední školy usilují ne o Gramotnost, ale o špičkovou úroveň znalostí používání informačních technologií. Na vysokách školách pak existuje speciální systém podpory pro studenty studující inženýrství, komunikace a technologie a raději jsem se neptal na další podrobnosti. Asi se tam neučí Pascal a architekturu procesoru 8086, tak jako na českých Univerzitách.
Napsal: Pavel Prostřední
—————————————————-
Kdybyste byli znovu v Mateřské školce, co by jste dělali raději?
Jezdili na koloběžce a nebo psali svůj Bejby Blog?
Taky z toho máte husí kůži? :)
