Kladení otázek 1.

Začnu ne příliš didakticky správně - a sice od prostředka. Kladení otázek je však poměrně zajímavá kapitola obchodního jednání. Částečně se na ni budu odkazovat i v kapitole o telefonování. Další kapitoly jako obchodní etiketa, gesta, …, budou již opakováním více či méně známých klišé - i když se budu snažit aby to tak nebylo úplně :)
K čemu jsou otázky dobré?
- Zjišťujeme, co zákazník potřebuje
- Projevujeme o zákazníka zájem
- Díky otázkám usměrňujeme spád rozhovoru - Uzavřené otázky rozhovor urychlují, Otevřené otázky jej naopak zpomalují
- Udržujeme pozornost partnera - Díky otázkám se musí aktivně zapojit do rozhovoru a zvýšit soustředěnost
- Manipulace - Nejrůznějšími typy otázek můžeme s tím druhým manipulovat (kupříkladu: Sejdeme se v úterý nebo ve čtvrtek? Sejdeme se odpoledne nebo dopoledne? Většina lidí si zvolí tu druhou možnost - čtvrtek, dopoledne)
Pozor! Důležitá fakta:
1) Při celém rozhovoru používejme pravidlo 80 na 20 – tzn. 20% se ptám, 80% klient odpovídá.
2) Pamatujme, že kdo klade otázky, ten vede celý rozhovor a je pánem situace.
3) Při kladení otázek se vyvarujme podmiňovacích způsobů v důležitých větách - byste, bychom, …, - které dávají najevo vaši nejistotu. Stejně tak slov tedy, takže, … a dalšího plevele:
Podívejme se například na tyto dvě věty:
Mohli bychom tedy podepsat tu smlouvu?
Můžeme sepsat smlouvu pane Janovský?
4) Snažte se myslet a mluvit kladně. Vyvarujte se negativních otázek - ty co začínají na ne-
“Nechtěl byste si to koupit?” (… “to víte že nechtěl”)
—
i) Otevřené otázky
- jsou otázky, na které se nedá odpovědět jednoznačně „ano“, nebo „ne“, ale musí se na ně odpovědět celou větou
- na začátku jednání, když potřebuji zjistit informace o klientovi, když ho chci rozpovídat o jeho potřebách, zjistit jeho názory, rozvíjejí nějaké téma
- zpomalují rozhovor
- začínají slovy jak, kdy, kde, kolik
Příklady:
Jak se vám líbí můj návrh?
Co si o tom myslíte?
Co chcete na mém návrhu změnit?
Jak získáváte nové zákazníky?
ii) Uzavřené otázky
- jednoznačně se na ně dá odpovědět „ano“ – „ne“
- používáme, pokud chceme jednoznačnou a konkrétní odpověď a nebo chceme-li urychlit jednání
- nesmí jich být příliš mnoho za sebou, aby jednání nevypadalo jako výslech
- používáme na závěr jednání, pokud všechny informace potřebné k obchodu už byly řečeny a chceme závěrečné vyjádření zákazníka
Příklady:
Shodneme se na tomto návrhu?
Chcete malá nebo velká kola k tomu novému autu?
Mám vám přibalit i náhradní náplň?
Můžeme podepsat smlouvu?
Další typy otázek s příklady budou v dalším díle.
Napsal: Pavel Prostřední

















